Museli byste být z jiného světa, abyste si mysleli, že našinci zvládnou žít se svými příjmy vždy a za všech okolností. Všichni přece víme, že tomu tak v reálném světě není, že se co chvíli někomu stane, že i když se snaží, se svými příjmy jednoduše nevyjde. Důvody, proč tomu tak je, jsou sice různé, od nedostatečných příjmů až po neúměrně vysoké výdaje, ale výsledek je vždy stejný. Někdy se někdo svých peněz nedopočítá a pak stojí před drsnou realitou, v níž by sice měl něčím za něco platit, jenže už to není možné.

Jenže ony jsou i výdaje, které se prostě zaplatit musí. Nikdo nemůže jednoduše říci, že teď platit nebude, protože nemá čím, a všechno (snad) uhradí tehdy, až mu zase přijde nějaká ta výplata. Kdyby to někdo z nás řešil takto, skončí velice rychle bez všeho, za co nemůže platit.

A jak tedy na to? Jak zaplatit, když není čím, za to, za co se zkrátka zaplatit musí? Když se nad tím zamyslíme, vlastně není moc na výběr. Když nestačí vlastní peníze, musí se vypůjčit nějaké cizí. Je tedy třeba obrátit se na některý finanční ústav a zažádat si o půjčku.

Jenže ani to není automaticky zárukou řešení. Půjček se totiž sice nabízí dost, ale na spoustu z nich lidé ve finanční tísni nemají šanci dosáhnout. Ten, kdo má nízké příjmy, záznamy v registrech dlužníků, exekuce a další problémy, těžko uspěje někde v bance. A co pak?

Když se neuspěje v bance, musí se to zkusit u nebankovní společnosti. Což je vlastně logické, protože nebankovní společnosti obvykle nekladou na žadatele o půjčku tak přísné nároky, a tudíž se tu dá spíše uspět.

Když se zvolí například nebankovní hypotéka, lze se spolehnout na to, že dostane tolik potřebnou pomoc kdokoliv, kdo se za ni dokáže zaručit nemovitostí a kdo bude samozřejmě schopen splácet. Což jsou ale ve srovnání s bankami daleko mírnější požadavky, jež se splní daleko snáze. A člověk tu tak potřebné peníze dostane.