Lapač snů je ve své podstatě také talismanem, který chrání snícího před zlými sny, které se zachytí v síti umístěné v kroužku. Dobré sny sklouznou potom po pírku zapleteném v síťce do duše snícího člověka. Když vyjde ráno slunce, první jeho paprsky potom tyto zachycené zlé sny docela spálí. Proto se lapač snů nad lůžkem zavěšuje tak, aby do něho mohly ihned zasvítit ranní sluneční paprsky. Toto je z pověstí jihoamerických indiánů.

Kde se vzal tento magický předmět?

Jedna z verzí indiánské legendy říká, že první lapač snů vyrobila indiánka, které v noci stále plakalo malé dítě. V zoufalství tedy zašla za moudrou šamankou kmene. Stařenka indiánské mámě poradila vyrobit si ochranný amulet pro klidný spánek jejího dítěte. Indiánka starou šamanku uposlechla, a od té doby spalo dítě již klidně a nezaplakalo.

Jiná pověst vypráví o indiánském mocném šamanovi, jenž se vydal na jakousi vzdálenou horu, a tam měl vizi. Ve své vizi uviděl Iktomi, který je podle indiánských legend lstivým pavoučím bohem. Iktomi promlouval k indiánskému šamanovi posvátným jazykem, a při vyprávění vytáhl stočený vrbový proutek, pírka, provázky kůže a korálky.

Promlouval k šamanovi o cyklech života, o dětství a dospívání, o starších ale i smrti a při vyprávění vyplétal provázky z kůže vnitřek vrbového proutku do tvaru pavučiny. Pavoučí bůh šamanovi řekl: „ Všude po světě jsou různé síly, některé dobré, ale některé také špatné. Bude-li člověk poslouchat ty dobré, povedou ho správným směrem. Když ale bude člověk naslouchat těm špatným silám, mohou mu ublížit.“ 

Po svém vyprávění podal indiánskému šamanovi vypletený proutek a dodal: „Toto vše je dokonalý kruh s dírkou uprostřed.  Předej toto poselství svému lidu, aby měli dobré sny, vize, cílevědomost a byli šťastní. Budeš-li věřit v silnou moc tohoto amuletu, pavučina uprostřed propustí dobré síly a ty zlé zachytí.“